Všichni máme ve své hlavě spousty myšlenek, pozitivních, negativních i destruktivních. Mnozí lidé by se rádi zbavili těch negativních, neboť si myslí, že pokud to udělají, tak se stanou více duchovními. Je mnoho názorů, které ukazují, že by měl člověk myslet pozitivně a nezabývat se věcmi, které škodí. Možná na tom něco je, ale já jsem z hloubi přesvědčená a vím to z vlastní zkušenosti, že zbavovat se jakýchkoli myšlenek je velmi tvrdá práce, která mnohokrát vede spíše ke stresu. Další věcí je, že myšlenky jsou přirozenost a pokud se zbavíte jedné strany, nebudete celiství. Myšlenky k nám patří a to naprosto všechny. Tak že to není o tom, myslet pouze pozitivně, protože bychom se pak vznášeli v oblacích a nežili to, pro co jsme se narodili. Ukázkou jsou mniši, jaký vedou vlastně život, velmi izolovaný a jednotvárný, neznají život z pohledu přirozenosti neboť žijí neustálým usměrňováním až do nepřirozenosti. Neznají význam rodiny, obyčejných starostí atd. Život není o tomto nastavení, i když se to může mnohým líbit. Život je o pestrosti o událostech, kterými procházíme. Problém není v negativním nastavení, ale v tom, že lidé nedokáží s těmito kvalitami pracovat.

Pokud chce žít člověk vyváženě a ve středu všeho dění, musí si všímat sám sebe a vyhodnocovat se, aby případně mohl věci udělat jinak. Jinými slovy: každý člověk, by si měl večer udělat pro sebe alespoň hodinku času a zapsat si běh událostí během prožitého dne. Vyhodnotit tyto události a případně nastavit změnu. Co tím myslím? Například se během dne s někým pohádáte a máte pocit že jste v právu. Večer si to zapíšete a budete rozjímat nad touto událostí a ptát se sám sebe: „Co mi ta hádka vlastně dala dobrého? Byla nutností z mé strany?“ Po vyhodnocení se zeptáte jestli jste schopen to řešit jinak. A takto budete postupovat až se doberete k řešení, které se vám vtiskne do mysli. A jakmile nastane podobná situace, mysl vyplaví řešení a hádka pro vás nebude důležitá, přeprogramovali jste to. Tím, že si budete vše zapisovat, se v podstatě poznáváte, protože vy se vůbec neznáte, jednáte pouze ze zvyku a stereotypu tak, jak vás druzí nastavili. Tímto způsobem dokážete svou mysl přeprogramovat aniž byste potlačovali jakékoli negativní myšlenky. Stane se to vaší přirozeností. Pravda ale je, že není moc dobré vytvářet programy neustálého přijetí, neboť dnešní doba je sobecká a zlá a pokud budete stále pozitivní, můžete natolik narazit, že vás to semele. Proto je třeba žít v souladu se sebou, ale také v souladu s tím, že se dovedete ochránit. Pravda ale je, že hádky a násilí nikam nevedou, ale někdy jsou dohady nutností, ale ne dohady jako se dohadují děti, je třeba být slušný, rázný a zásadový, neboť právě toto z vás udělá v očích druhých člověka, kterého si budou všichni vážit a mít z něho respekt. Moje rada je, žijte přirozeností a nechoďte proti proudu jako mniši.