Měsíc je záhadné těleso ve sluneční soustavě. Je stabilní, neotáčí se a uvnitř je dutý. Zdá se jako mrtvý bez života, ale uvnitř měsíce je stále udržován vesmírný plamen. Je to pozůstatek těch, kteří ho stvořili. Lidé se pokoušejí měsíc dobýt, ale to se jim nikdy nepodaří, neboť je až do dnešních dnů chráněn, protože v sobě ukrývá velké poklady. Do jeho útrob mohou jen silně vyvolení, kteří spravují měsíc jako takový. Kdo měsíc stvořil to je věčná otázka, když budu hovořil řečí všech vědců a hledačů pravdy, tak řeknu že Bohové. Ale tak to není je jen jeden Bůh, jeden otec nebeský, ostatní je mu vše podřízené. Tak že kdo stvořil měsíc? Anunaki, bytosti Nebes, stavitelé, ochránci i tvořitelé.

Další otázka je, Pro jaký účel byl měsíc stvořen? No a toto je složité k vysvětlení. Když byla sluneční soustava stvořena a pomalu se dávala do pohybu života, stavitelé, neboli vyvolenci Boha odcházeli, ale zanechali po sobě energetickou plazmu, která nabíjí celou sluneční soustavu. Zanechali za sebou seskupení, které je důležité a my lidé jim říkáme hvězdy. Měsíc byl původně planetou pro rokování Anunaki s dalšími bytostmi, k uspořádání vesmírných cest, aby vesmírné dálky byly přístupné všem. Jenže pak se do toho vložili Reptiliáni a chtěli sluneční soustavu jen pro sebe. Tím byl měsíc uzavřený a zapečetěny tak, aby se do jeho nitra, kde jsou obrovské hodnoty, nikdo nedostal. Měsíc je ve znamení vody, a proto potřebuje Slunce, aby se vyvažovala energie, neboť se neotáčí. Nemá tedy tření aby si sám vytvořil energii, kterou potřebuje. Tak že slunce a měsíc jsou neoddělitelné planety. Lidé chtěli měsíc dobýt, ale strážci jim to nedovolili, tak že nikdy na měsíci nepřistáli. A to co považují lidé za nějaké útvary na měsíci, jsou jen nepatrné pozůstatky z dob, kdy na něm probíhalo rokování. To znamená z dob Anunaki.

Nejnavštěvovanější rasou, která na měsíc přicházela byli Dévové, byli mi ukázány jako, modří lidé s nádechem do fialova. Byli velmi zvláštní, vysocí a hodně hubení. Měli na sobě vždy lesklý oděv skoro jako stříbrný, ale spíše zrcadlový, který je dělal neviditelnými. Je mnoho bytostí ve Vesmíru, které jsou neviditelní, v podstatě jsou to když to řeknu lidsky takový průzkumníci, kteří hlídají kosmické brány. Tyto Bytosti jsou napojené na zdroj, tedy na Boha a předávají mu po světelných proudech informace o případných zkratech. Vesmír nefunguje sám od sebe, ale je řízen počítačovou formou. V podstatě je projekcí vyššího vědomí. Složitost všeho nelze vysvětlovat jednoduše, a hlavně na něco ani nejsou lidská slova, ono je něco jiného to vidět a něco jiného to pak popisovat. Měsíc je z kovu, ale za celý čas věků, se na něm usadil vesmírný prach, proto se může zdát, že je tam nějaká zemina. Ale je to jen prach, který k životu rostlin není uzpůsoben. V současnosti je na Měsíci docela rušný život, Mimozemské bytosti ho navštěvují a sledují slabiny, jak se do něho dostat. Myslí si, že se do něho dostanou stejným způsobem, jako se dostali do planety Země. Jenže my si zemi nechráníme, na rozdíl od strážců Měsíce. Lidé jsou nevyvinutí v myšlení a jsou zaměření opačným směrem, to znamená směrem ničení. Lidé se mylně domnívají, že Měsíc působí na zemi a vytváří přílivy a odlivy, působí na ženy atd. Jenže to není měsíc, který působí, je to Slunce, jeho síla a měsíc to pouze tlumí. Slunce je tou silou, která vše dává do pohybu, měsíc spí, je jen ozářený sluncem, a dává nám skrze sebe trochu světla. V úplňku má pro nás magickou moc, protože ho vidíme celý a vidíme detaily, Měsíc nám umožňuje vidět odlišnou planetu, je jediný který můžeme vidět očima. Více o něm říci nesmím, má svá tajemství, která lidé neodhalí. Měsíc je k sobě nepustí a stejně tak každá planeta ve sluneční soustavě.