Člověk by měl porozumět vlastnímu vědomí, jak funguje a jak je člověk ovládán svou myslí. Lidské vědomí není jen stav, který nám umožňuje vnímat den a noc. Je to rozměrný systém, nad kterým člověk nepřemýšlí. A právě tento systém, nás ovládá a spolupracuje s myslí. Když se řekne vědomí, tak člověk ví, že si uvědomuje svůj život a smrt, ale už si neuvědomuje, že vědomí má různé úrovně. Známe bdělý stav ve kterém se pohybujeme během dne a snový stav ve kterém jsme v noci když spíme. Jenže i ten denní stav má pod-úrovně, které nás ovládají. Jednou z pod-úrovní je, že se naše vědomí vrací do minulosti, to znamená vše čím jsme prošli nám opět servíruje a umožňuje nám o všem přemýšlet. Je to proto, abychom mohly zrekapitulovat své chyby a poučit se z nich. Ne proto abychom se litovali nebo dokonce obviňovali ty, kteří byli součástí našich nezdarů. Vědomí nám umožňuje navrácení v čase a spolu s myslí, nám umožňuje zpracování toho, co se nás jakýmkoli způsobem dotklo. Další úrovní je že lidské vědomí se dokáže dívat do budoucnosti, dokáže nastiňovat události které přijdou. A zde je malý háček, pokud nemáte zpracovanou minulost, tak vaše obrazy budoucnosti se budou odrážet právě v těch nezpracovaných stavech. A jelikož málo lidí ví, jak svou minulost zpracovat, tak scénáře budoucnosti jsou jen katastrofické. Je nutné si uvědomit, že budoucnost není přítomný okamžik, je to iluze, kterou formujeme právě podle minulosti.

Nejčistší stav vědomí je přítomný okamžik, kdy jsme ve stavu jen toho, co v tomto okamžiku prožíváme. Jsme oproštěni od minulosti i budoucnosti, ale toto umí vnímat jen málo lidí. Každý si do přítomného okamžiku vtahuje hlavně minulost na které staví budoucnost. Je to tím, že nedokáže ovládat svou mysl a ona ovládá člověka. V lidském vědomí je uložené naprosto vše, neboť je to číst vědomí stvořitele, ale člověk to zasouvá do-pozadí a upřednostňuje své myšlenky, které ho klamou. Právě tyto myšlenky vytváří nebezpečné scénáře, když člověk nemá zpracované své události. Proto je nutné naučit se odblokovat strachy, protože vše co nás paralyzuje je jen a jen strach ze smrti. Od toho se vše odvíjí.

Máme tady další úroveň a to je snový stav. Ten je mnohem složitější. Stav tohoto vědomí ovládá mnoho našich jemno-hmotných těl. Základní rovinou je stav, kdy se dostáváme do naprostého klidu těla i mysli abychom se přemístili do spánku. V tomto prvotním stavu vědomí nastává otevření jemno-hmotných energií, působící na naše emocionální tělo. Pokud člověk zažívá stresy a životní problémy, tak toto emocionální tělo ve fázi klidu začne pracovat a mysl vyplavuje do přítomnosti usínání nepříjemné a neklidné stavy. V mysli se začne odvíjet něco, co člověku brání v usnutí a prohlubuje energie strachu. Emocionální tělo je ovládáno neklidnými myšlenkami nashromážděnými událostmi během života. A i tady hraje velkou roli zpracování a odblokování. Pak tu máme úroveň vědomí, kdy člověk padá do spánku. To znamená že naše vědomí se přesunulo do světelného těla a spolu s ním do astrální roviny. Zde se odehrávají sny, jsou krátké, ale nám se zdá že je prožíváme po celou dobu spánku. Je to tím, že Astrál čas nemá a my to časem posuzujeme. V tomto stavu vědomí se dostáváme do astrální úrovně, kterou jsme si svou myslí vytvořili, neboť vše co konáme, jak myslíme, jak tvoříme, je v takzvané naší astrální složce, do které ve svých snech vcházíme. Naše vědomí se opět snaží poukázat na to, co nemáme zpracované, tak že kdo má děsivé sny, měl by se nad sebou zamyslet, protože jeho život je příliš zrychlený a napjatý. Pak jsou sny, které jsou klidné a nedávají smysl, protože bez naší vůle si vědomí dělá co chce a prochází různými obrazy, a odblokuje slabé nedostatky. Co když ale někdo má sen, který něco předpovídá, ukazuje na skutečnost, která se stane? Většinou je to u lidí, kteří mají rozšířené vědomí a to pak během spánku překročí hranice vlastní astrální roviny a do vědomí se dostávají odlišné informace, které mohou právě poukazovat na děje budoucí. To znamená, že tam dochází ke komunikaci s bytostmi, které spícího informují a ukazují mu obrazy, které se pak stanou skutečností.

Nikdy se nestane, že by člověk neměl sen, může si ho nepamatovat, nebo zaspat, ale sen v každém případě probíhá.

Další fází je, když se vědomí navrací do běžného stavu bdění, to je probouzení. Často se stává, že pokud se v Astrální rovině děje něco s čím se vědomí neztotožní, návrat do těla je rychlý, že tělo sebou silně škubne, to se děje při usínání nebo v lehkém spánku. Jinak je navracení pozvolné a člověk se probouzí. Pokud se probudí unavený a jak se říká zmlácený, je to naprosté vyčerpání těla různými událostmi, stresy a zátěží a pak je potřeba se sebou něco dělat. Sebe-odblokování jsou různá, jsou různé cesty různé směry a je třeba najít ten, který člověku nejvíc vyhovuje a je účinný. Sebe-odblokování je nejlepší způsob, neboť sám sobě člověk nelže a dokáže se otevřít, kdežto u druhého člověka i když si myslí, že se otevře, není to pravda, podvědomí si ty niterné věci zapouzdří a nepustí. Proto je nutné svou techniku odblokování najít, nebo i terapeut může poradit jak na to. Sny s námi hovoří, a jejich výklad je složitý, vždy se musí vykládat pouze duchovní cestou nikdy ne podle snáře, to pak je jen hra, která je pro zábavu, ale ne pro terapii. Vzpomeňte si, jak se v určitých údobích sny mění, určitý čas jsou děsivé, pak se zklidní a opět se mohou stát děsivými. Pokud je však ignorujete, dostáváte se do fáze chronické, která prohlubuje nepokoj a neklid. Sny jsou pro nás důležité, nejen že naše vědomí opouští tělo a dostává se do přirozeného osvobození a sevření, ale také vstřebává informace, které s ním souzní, aby člověka informovalo o jeho psychickém stavu. Tak že věnujte svým snům pozornost a uvědomte si, že některé sny si z mládí ještě živě pamatujete a to je právě proto, aby jste vyčistili negaci ze sebe.